Nezařazené

E jako esej

77Zobrazení

Esej má být brzy odevzdána,
já však ani nevím, jak by měla být nazvána.
Zoufalství mě přepadá, a motivace rozhodně upadá.
Chvíli do zdi čumím,
mám pocit, že vlastně nic neumím.
Co počít si mám? Já to snad vzdám!
Jedna, dvě, tři kávy,
vyhrnu si rukávy,
a… tam! Šmouha na zdi je!
Mozek se už jen směje.
Zajímavější než esej mi připadá,
je taková… nijaká.
Dělej, něco už napiš.
Nebo tady mládí strávíš!
Jdu na to.
Slov napíšu dneska sto.
Hele, tak už mám víc jak nadpis a čtyři věty,
to znamená, že to dokážeš i Ty!
Já jsem na pokraji svých sil,
ale alespoň jsem to zkusil.
Už jen devět stran mě čeká,
ale když za rohem je vinotéka…

Napsat komentář