Zahraniční

Filipínské dobrodružství

Když se řeknou Filipíny, každému se vybaví pohádková dovolená. Studentka naší fakulty Hana Krevňáková se však na tento ostrovní stát v jihovýchodní Asii vydala studovat na celý zimní semestr. O své zkušenosti a zážitky se s námi podělila.

932Zobrazení

University of the Philippines Los Baños

Univerzita se nachází přibližně 65 km jihovýchodně od hlavního města Manily. Hrála významnou roli v asijském zemědělství a biotechnologiích díky své průkopnické činnosti v oblasti chovu rostlin a bioinženýrství. Kampus je obří – zaujímá 1 098 ha. Součástí jsou i experimentální farmy pro výzkum zemědělství a biotechnologie, několik kolejí, freedom park, knihovny, tělocvičny, apod.

Ze studia a života na Filipínách Výuka Už výše jsem zmiňovala, že se kampus univerzity skládá taky z farem pro výzkum, proto potkat pasoucí se krávy při cestě do školy není problém. Studenti si mezi výukou či po ní mohou jen tak sednout do parku a jen tak užívat atmosféru nebo studovat. Když už jde do tuhého a na řadu přichází zkoušky, musí každý student tzv. “blue book”, do které se zkouška píše. Jiná možnost není povolena. Mým nejoblíbenějším předmětem byla hodina tělesné výchovy (contemporary dancing). Do tělocviku musel každý nosit univerzitní úbor. Kromě tělocviku jsem měla zapsané tři předměty, a to Indtroduction To Agriculture Economics, Land Economics a Economics In Social Issues. Nejvíce mě bavil poslední zmíněný předmět, jelikož ho vyučoval sám pan děkan a hodně jsem se dozvěděla o filipínské ekonomice – jak funguje jejich systém, jaké jsou minimální mzdy, apod. Vždy jsme to porovnávali se situací v České republice.

Výlety Poznávání dalších míst, kromě univerzitního kampusu, bylo samozřejmostí. Manila, hlavní město, je plná kontrastů, v centru se nachází bohatá část Makati, na okraji pak mnoho slumů. Poobědvat hned vedle vodopádů? I to jsem zažila na školním výletě do Esuadero. Mount Makiling je hora tyčící se přímo za univerzitou. Celkový čas výšlapu – 9 hodin. Na začátku jsme byli ještě vysmátí, na zpáteční cestě už nás smích přešel. Ovšem přestávka v podobě čerstvého kokosu – to bylo moje! Není lepšího osvěžení. V adrenalinové náloži jsme pokračovali na ostrově Boracay. Ostrov, který nikdy nespí, doslova. Vyzkoušeli jsme helmet diving, parasailing i zipline. A ten východ slunce! Dechberoucí přírodu, azurové moře, bílý písek a nádherně čisté pláže nás čekaly na ostrově Coron, jednom z nejkrásnějších ostrovů Filipín. Mimochodem, koupat se v listopadu není vůbec špatné a trochu změna od Brna (naopak slavit Halloween v třiceti stupních se mi zdálo trochu divné).

A moje cesty vedly i za hranice. Tchaj-wan, nejstarší republika ve východní Asii, mě okouzlil. Posadit se a vychutnat si šálek pravého taiwanského čaje přímo na čajových plantážích stálo zato! Dech mi pak sebral výhled na hlavní město z osmého nejvyššího mrakodrapu světa – Taipei 101. Má celkem 91 pater a jeho výtah byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejrychlejší výtah na světě. Své filipínské dobrodružství jsem zakončila návštěvou ostrova Negros. Tomuto ostrovu se přezdívá “Sugar and more” jelikož produkuje nejvíce cukru na Filipínách. Musím říct, že to byla opravdu třešnička na dortu, jelikož jsme plavali s delfíny, vystoupali na Mayana Peak, viděli terasovité rýžové pole, vodopády, navštívili hot springs či ochutnali tamní mořské plody a neskutečné dortíky.

Komunita studentů Spolu s filipínskými studenty jsme trávili čas i s Japonci či Američany. Karaoke je jedna z nejoblíbenějších činností Filipínců, proto jsme ho taky vzali za své. Zažili jsme spolu i univerzitní festival 99th Loyal Day, konaný v kampusu univerzity, Parolan či taneční soutěž Bañamos festival.

Filipínské jídlo Tady bych to shrnula krátce – rýže na snídani, svačinu, oběd i večeři. Člověk si zvykne.

Závěr I když semestr na Filipínách je přibližně dvakrát delší než v České republice, uteklo to jako voda. Strávila jsem tam téměř 5 měsíců, které pařily mezi mé nejlepší v životě. Poznala jsem jejich kulturu, tradice, zvyky a celkově život Filipínců, který je opravdu odlišný od toho našeho. Věci, které my bereme jako samozřejmé, oni téměř vůbec nemají (např. teplá voda, splachovací záchod). Nicméně všichni jsou hrozně milí, usměvaví, pomůžou s čímkoliv, nic nebyl problém. Navíc jsme také hodně jsem také cestovala po tamějších ostrovech (Coron, Boracay, Negros, El-Nido), příroda je tam opravdu nádherná. Takže jsem přijela maximálně spokojená. Rozhodně to stálo za to, moc jsem si to užila.

 

Napsat komentář